Budova vlakového nádraží Řečkovice není otevřena pro veřejnost, zastávka ale funguje. V budově jsou pouze šatny a zázemí OHL ŽS. Podchod je čistý a zkulturněný kresbami dětí 5D školy na Horáckém náměstí.

OC Letmo stojí na místě, kde vznikla během 2. světové války po bombardování sovětskými bombardéry proluka, která byla posléze zastavěna polyfunkční, 9 patrovou  budovou (+ 2 podzemní patra) pro firmu Vítkovice a to v souvislosti s řešením systému podchodů vedoucí přes vlakové nádraží až k OD Prior (dnes TESCO), domem projížděly i eskalátory, které ústily na Josefskou a Benešovu. V budově bylo casino, které v roce 2002 vyhořelo, budova byla žárem poškozena a následně objekt 10 let chátral, po dořešení složitých majetkových vztahů zde vzniklo nákupní centrum Letmo.

Bosonožské náměstí (náměstí Sovětské armády, Náves) – historický střed samostatné obce, první zmínky jsou z 13. století. Patřil do majetku hraběte Václava I. který je podstoupil plebánu od sv. Petra  v Brně, Zdislavovi. Od roku 1800 patřily veverskému panství, vlastní obec byla k Brnu připojena v roce 1971 a tehdy vznikl název tohoto náměstí.

Linka číslo 13  je v provozu od prosince 1962, přičemž ve známé trase Juliánov – Královo Pole Tesla začala linka jezdit na jaře 1964. Od 1.1.2013 byla linka zrušena a  je nahrazena linkou č. 9 z Juliánova na Lesnou  a  zároveň byla posílena linka č. 12 z Komárova do Technologického parku. Fotografie jsou z posledního dne provozu, tedy 31.12.2012.

Poblíž M-Paláce, v prostoru “brněnského Manhattanu” vyrostla nejvyšší budova v České republice – AZ Tower.  Objekt má přes 17 000 m2 ploch a to jak rezidence, tak kanceláře a obchody. Stavba má třicetimetrové hloubkové energetické piloty, které budou díky tepelným čerpadlům v zimě jímat teplo a v létě chladit.

Projekt přestavby zastávky na kavárno – zastávku
(zdroj www.brno.cz)

Na obilném trhu stojí hned vedle porodnice funkcionalistická stavba čekárny s podzemními záchodky od architekta Pořízka. Tento architekt /dalo by se říci/ se  specializoval na toalety a čekárny, podobné stavby byly na Moravském náměstí a náměstí Svobody (slavný hříbek). Tato čekárna byla postavena v roce 1927-28 a byla velmi důmyslně vymyšlena, například světlo se dostávalo do podzemních prostor přes mléčně skleněnou podlahu čekárny. Veřejné WC bylo zrušeno v 80. letech 20. století a samotná čekárna se v takovém stavu, že ji nikdo nepoužívá. Většina cestujících stejně čeká na blízkém ostrůvku tramvaje. V současné době probíhá soutěž o využití této chráněné památky, uvažuje se o info stánku či kavárně, viz vizualizace na obrázku vpravo.

Komplex BVV se začal stavět v letech 1927 – 1928  a byl otevřen výstavou  Soudobé kultury v Československu pod patronací Tomáše G. Masaryka, následně se areál rozšiřoval a své největší slávy se těšil při strojírenských veletrzích v padesátých a šedesátých letech. Na stavbě jednotlivých pavilonů se podílelo velké množství architektů, Emil Králík a Josef Kalous byli ti hlavní, svůj pavilon ale měl i Bohuslav Fuchs a slavné “Ztko” je dílo Ferdinanda Lederera.